Název této písně se mi vybavil nedávno, kdy jsem své kolegyni slavnostním tónem oznamovala, že partner spí u bratra, a já mám dnes “volný bejvák”. Ptala se mě, co tedy na ten volný večer plánuji, a podle jejího výrazu zřejmě očekávala párty s kamarádkami nebo třeba čajový dýchánek se sestrou. Vypadala pak trochu zaskočeně mou odpovědí: “Nebudu dělat nic, jen si užívat, že na mě nikdo nemluví”.
Potřeba být sám
Nejde o to, že bych partnerovu přítomnost neměla ráda. Ale po celém týdnu, kdy jsem v kontaktu s lidmi, a navíc s lidmi kteří čekají, že je budu táhnout a vést, prostě jen potřebuji trochu toho vlastního a nikým nerušeného prostoru. Prostoru, kde se naladím jen sama na sebe a spojím se zase s tím, kým uvnitř jsem. Pokud si takový prostor nedopřeji (nebo spíše nevytvořím), dostavují se pak pocity únavy, méněcennosti, neukotvení a podrážděnosti. Toto se děje převážně v období, kdy příliš překračuji své hranice, zapomínám sama na sebe a málo odpočívám, nejvíce pak kolem menstruace, kdy mé tělo i mysl potřebují mnohem větší dávku relaxace, než obvykle.
Jste-li v práci nebo v běžném životě často v kontaktu s lidmi, možná takové pocity dobře znáte. V takových chvílích si možná stejně jako já uvědomíte, jak důležité je přijímat ve stejné míře, jako dávat. Že v této situaci opravdu jednosměrný provoz nefunguje a že pokud by to tak pokračovalo, naše vnitřní doprava by brzy zkolabovala. A jelikož my introverti nedokážeme jet na cizí pohon, je potřeba si dobít baterky svým vlastním způsobem – z přírody, meditace, tance, četby knih či jak je komu libo. Mně se třeba nejvíce osvědčila procházka, posezení na louce, intuitivní tanec se sluchátky na uších, vše ideálně o samotě, abych byla na chvíli pouze ve své energii. Jen tak se dokážu uvolnit a znovu se naladit sama na sebe, na své potřeby.
Naslouchejme sami sobě
Proto prosím, naslouchejme pozorně svému tělu a svým pocitům, dovolme si být trochu sobečtí a přísní ve střežení svých hranic. A pokud je to možné, dovolme si občas pobýt ve svém nikým nerušeném prostoru, kde namísto lidí necháme promluvit svou duši.